Odjezd do Bradavic

Ahoooj deníčku!
Promiň, že jsem do tebe dlouho nic nezapsala, úplně jsem na tebe zapomněla a navíc mi na tobě spal Mozek, takže jsi celý od chlupů. No, kde začít, stalo se toho opravdu hodně, největší událostí je samozřejmě odjezd do Bradavic následné zařazování tak začnu u toho...
Byla jsem na tento den hrozně natěšená a nemohla jsme dospat. Asi ve dvě ráno jsem se probudila, ale byla jsem stále v takovém polospánku a mumlala jsem si, že nestíhám a že mi to ujede. Naštěstí mi to došlo a šla jsem si ještě lehnout. Moc dlouho jsem ale nespala, za pár hodin jsem se probudila a začala si balit. Radostí a nervozitou jsem prostě nemohla spát a jelikož jsem na spánek háklivá v půlce balení jsem si prostě lehla na postel a usnula. Vzbudila mě až Cari, která ječela, že nestíhá vlak. Nejdřív jsem se lekla, že to taky nestihnu, ale byl to planý poplach. Cari si zas asi přenastavila hodinky a myslela si, že už máme jet. Já si v klidu dobalila a čekala, kdy už bych mohla vyrazit na nádraží.
 Po nějaké době Po hrooozně dlouhé době jsem konečně usoudila, že bych už mohla jít na nádraží a popadla jsem Mozka do náruče. Nějak se mu nechtělo, takže mě celou poškrábal. Prošla jsem tou čarovnou přepážkou a zamířila do vlaku. Nejdřív jsem nemohla najít nějaké kupé, kde by byla aspoň jedna z dvojčat, ale nakonec jsem objevila Cari. Seděla tam s Mitch, Jeffem a Hay. Cesta probíhala v celku normálně až skoro nudně a Cari si taky mohla vzít lepší tričko než to s nápisem I *srdce* Gordon Alert. Nevím co na něm má, je hroznej, ale o něm napíšu až později. 

Když jsme dojeli, všichni se vyhrnuli ven a byl tam vážně velký zmatek. Snažila jsem se držet u Dai, ale někdo mi neustále šlapal na nohu a odstrkoval. Všechny starší ročníky odešli a zbyli jsme tam jen my, vyděšení prváčci. Nikdo si pro nás nepřišel a nevěděli jsme co dělat, ale nakonec nám také dovolili se přemístit krbem a zařadili jsme se do hrozně dlouhé fronty na zařazování. Bylo to nekonečný, ale poprvé jsem uviděla i Alerta. Hned na první pohled se mi nelíbil. Měl takový krutý výraz, jakoby nás všechny nejradši vyděl někde na mučidlech nebo s useknutýma hlavama. 
Konečně řady trochu prořídli a vstoupila jsem po boku Dai do Velké síně. Skoro mi až vyrazila dech, klepala jsem se jak babičin puding, co mi udělal před mým odjezdem. Jenže sotva jsem se rozhlédla, nějaká vysoká čarodějka už četla mé jméno. Znejistěla jsem ještě více a pokoušela odněkud z mé mysli sebrat aspoň poslední kousek odvahy. Nejistě jsme vykročila ke stoličce, usadila se a pevně zavřela oči. Věděla jsem, že v tu chvíli na mě kouká celá síň a raději jsem to nechtěla vidět. Klobouk mi byl velký a zaseknul se až o můj nos. Mumlala jsem si nesrozumitelně slova o tom jak bych chtěla do Havraspáru, ale najednou klobouk promluvil. Nevím zda to slyšela celá síň nebo to byl jen hlas v mé hlavě, ale ptal se proč bych tam tak moc chtěla. Na to jsem nedokázala rozumě odpovědět a tak jsem jen zamumlala, že je to skvělá kolej a že bych k nim moc ráda patřila. Myslím, že klobouk to chvíli zvažoval, pak ale rozhodl a vykřikl slova: NEBELVÍR!
 Seskočila jsem ze stoličky a šla si rychle sednout ke Cari. Chtěla jsem vědět kam se dostane Dai, ale někam zmizela. Cari opět vymýšlela různé blbiny jak by už hned první večer mohla dostat trest a povedlo se jí to. Jenže trest nedostala jen ona, ale i celá nebelvírská kolej. Achjo jsem tam sotva pět minut a už mám trest. Jsem zvědavá jak to s ní vydržím v jedné koleji. Carina nadávala na profesorku a mezitím na ní někdo poslal nějaké kouzlo a začala se dávit. Ano dávit, ale slimákama. Začala je tam zvracet na podlahu. Bylo to nechutné a hned jsme ji s Jeffem odvedli ven. Po chvíli tam přišla nějaká profesorka a ptala se co se stalo. Jeff všechno vysvětlil a já se vrátila na hostinu. 

Odvedli nás ke koleji, ale nikdo neznal heslo, takže jsme tam asi půl hodiny jen seděli a čekali. Pak se tam přišoural nějaký starý profesor a řekl nám heslo. Všichni jsme se tam navalili a ostatní najednou začali nadávat a naštvaně cosi pokřikovali. Nevěděla jsem proč, ale řekli mi, že je to prý nová společenská místnost. Mě se vcelku líbila, ale starší se skoro rozbrečeli. Vzala jsem si pokoj s Cari a s Hay a ubytovali jsme se. Je to tam hezké a mám obrovskou postel jen sama pro sebe! Prostě úžasný! 
Usnula jsem brzo, byl to únavnej den a měla jsem už toho dost. Cari se slimákama, trest a jak jsem zjistila i Dai co se dostala do Havru. Všechno mě to trochu naštvalo, ale co se dalo dělat. To byl můj den D a nedopadl příliš dobře. Zítra už bude Předvečer všech svatých tak ti o něm napíšu! Dobrou deníčku...